PAMiR7000

HOME | KONTAKT | O NÁS

> SIERRA NEVADA EL COCUY

SIERRA NEVADA EL COCUY, KOLUMBIE / 5.1.2018

Sierra Nevada El Cocuy je část kolumbijských Kordiller, které byly dlouhou dobu oblíbeným místem trekařů i horolezců z celého světa. Překrásné hory s krátkou sezónou dobrého počasí bez deště (pouhé dva měsíce v roce), které jsou v dolních částech porostlé lesem, výše loukami a vegetačním pásmem parámos, které je velmi podobné afroalpinskému vegetačnímu pásmu východoafrických hor a které jsou nahoře zakončeny malými, ale krásnými ledovci na dvaceti zaledněných pětitisícovkách byly prostě kolumbijskou top horskou destinací. V roce 2013 se ovšem začali nad horami El Cocuy, které se nachází nad vesnicemi Guican a El Cocuy, stahovat temná mračna.

Nejprve si indiáni kmene Uwa (odtud i název nejvyšší hory v národním parku Ritac'Uwa, častěji psáno jako Ritacuba) vzpomněli, že jim vadí trekaři, kteří chodili okruh kolem hlavního hřebene a zacházeli i nad odvrácenou, amazonskou stranu hor. V roce 2013 tak uzavřeli polovinu pohoří, od hlavního hřebene na východ. OK, stále ještě bylo dostupných asi 20 kopců s ledovcem, což pro návštěvu zcela stačilo. Většina lidí sem přijela na týden či méně, více prostoru stejně nepotřebovali.

V roce 2016 si nějací šulini zahráli na ledovci pod horou Pan de Azucar fotbal, natočili to na mobil a pověsili na youtube. A tady si indiáni opět vzpomněli, že na vrcholech sídlí duše jejich předků a s klacky v ruce uzavřeli celý národní park, protože se fotbalem cítili uraženi. Rok se nemohlo nikam a dneska jsou povolené 3 trasy v parku, které ovšem striktně končí nahranici ledovce, aby horolezci neplašili duše mrtvých indošů. Které trasy to jsou, o tom někdy příště.

Nedovedu si dost dobře představit, že by ve Starém Smokovci nebo ve Špindlu naběhla na cestu parta místních strejců a s klackama v ruce zabránili všem turistům jít do hor. Místní autority i centrální vláda by si z nich sedla na zadek a dala jim za pravdu. Nejpíše by je rozehnala policie a stejně to měli udělat i se slavnými Uwa indiány. V latinskoamerických podmínkách by se to asi bez trochy práce s obušky, slzným plynem a trochy krve asi neobešlo, ale měli by, co chtěli. Celým horám je jasné, že výpadek příjmů od turistů nemají čím nahradit a aktivita indiánů (mimochodem, za 5 dní v parku jsme nepotkali ani jednoho - žijí na jiné straně hor) zahájila další vlnu exodu farmářů z horských haciend do Bogoty a dalších měst za lepším živobytím.

copyright PAMIR7000, anno 2018

PARTNEŘI